ČASTO KLADENÉ OTÁZKY
CO JE TO EPOCHOVÉ VYUČOVÁNÍ?
Epochovým vyučováním se rozumí každodenní ranní 100 – 120 minutový tematický blok, ve kterém se žáci intenzivně zabývají jedním „hlavním“ předmětem (český jazyk, matematika, kreslení forem v nižších ročnících, vlastivěda, přírodověda, zeměpis, přírodopis, chemie, fyzika ad. v ročnících vyšších). V ohnisku pozornosti v daném čase je jeden jediný obor bez rozptylování paralelním vyučováním dalších předmětů. Díky této intenzitě se mohou děti zpravidla mnohem hlouběji ponořit do probíraného tématu a jeho atmosféry. Tato dvouhodina je dále rozdělena na rytmickou, vyučovací a vyprávěcí část, kde jsou skrze různorodé aktivity oslovovány vůle, cit a rozum. Po epochovém vyučování pak následují běžné odborné hodiny trvající 45 minut. V nich jsou vyučovány cizí jazyky, hudba, tělesná výchova, řemeslné činnosti a další předměty.
JAKÉ DĚTI JSOU PŘIJÍMÁNY NA WALDORFSKOU ŠKOLU?
Waldorfské školy jsou, stejně jako ostatní školy, otevřené pro všechny děti. Předpokladem je splnění obvyklých kritérií zralosti a schopností pro školní docházku. Je žádoucí, aby třídní společenství bylo patřičně pestré, aby tu byly děti rozmanitých nadání a z nejrůznějších společenských vrstev a skupin.
JAK PROBÍHÁ ZÁPIS DĚTÍ?
S rodiči je zpravidla nejprve veden pohovor o jejich motivaci pro výběr waldorfské pedagogiky vedoucí k objasnění waldorfských specifik. Po té se hravou formou s dítětem ověří – podobně jako v jiných školách – jeho připravenost účastnit se vyučování.
MŮŽE DÍTĚ PŘISTOUPIT I VE VYŠŠÍM ROČNÍKU?
Přestup na waldorfskou školu je možný i ve vyšších ročnících, jsou-li rodiči i dítětem akceptovány specifické rysy waldorfského vyučování.
JE MOŽNÉ Z WALDORFSKÉ ŠKOLY PŘESTOUPIT NA BĚŽNOU ZÁKLADNÍ ŠKOLU?
Ano, jen je zapotřebí zohlednit, že zvláště v nižších třídách není obsah vyučování zcela totožný. Přechod vyžaduje nejméně dvouměsíční úsilí dítěte, rodičů a učitele, která pomůže překonat rozdíly.
JAK VZNIKLY WALDORFSKÉ ŠKOLY A JAKOU MAJÍ SPOJITOST S RUDOLFEM STEINEREM?
První waldorfskou školu ve Stuttgartu zřídil v roce 1919 Emil Molt, sociálně angažovaný podnikatel (majitel firmy Waldorf – Astoria – odtud název celého hnutí), který potřeboval školu pro děti svých zaměstnanců. Požádal tedy rakouského myslitele a filozofa Rudolfa Steinera (1861–1925) o vypracování základních tezí k obsahu a metodám nové pedagogiky. Principy waldorfské pedagogiky tedy vycházejí z jeho vědomostí o zákonitostech vývoje dítěte a dospívající mládeže. Vyškolil také první učitele této nové instituce.
Postupně začaly vznikat další waldorfské školy, školky i střední školy v Německu, ale i Švýcarsku, Holandsku a Velké Británii. Kromě pedagogiky našly duchovně vědecké výzkumy R. Steinera uplatnění také v biologicko-dynamickém zemědělství, lékařství, architektuře a umění. (více viz např. český překlad Steinerova životopisu od Christopha Lindenberga; Ch. Lindenberg: Rudolf Steiner. Opherus 1998.)
PROČ SE NA WALDORFSKÉ ŠKOLE NEPOUŽÍVAJÍ UČEBNICE?
Waldorfská pedagogika vnímá každého žáka za jedinečného. Stejně tak je neopakovatelná i každá třída, její třídní učitel a každá jednotlivá epocha, ve které se výukový proces nachází. Učebnice, které jsou svojí povahou pevně zformované a univerzální, považuje waldorfská pedagogika za ne zcela optimální nástroj, podle kterého by se výuka měla řídit. Ponechává na pedagogickém i odborném talentu učitele, jako svého druhu umělce, aby pro danou situaci nacházel vždy to nejlepší řešení tvořil pro svoji třídu optimální výukově-výchovný program. Žáci si vytvářejí vlastní sešity, do kterých zapisují a kreslí klíčové informace a používají je posléze namísto učebnic.
CO JE TO EURYTMIE?
Eurytmie je předmět specifický pro waldorfské školy. Je to pohybové umění, které je vyučováno ve všech ročnících. Rozvíjí důležité životní kvality. Eurytmie může divákovi připomínat tanec, ale liší se tím, že ztvárněná gesta mají určitou zákonitost vyplývající z různých aspektů ať už řeči nebo hudby. Rozvíjí smysl pro rovnováhu, koordinaci, orientaci, spolupráci, vědomí vlastního těla, smysl pro naslouchání, pro rytmus, pro jazyk, učí být bděle v realitě, tady a teď, jako protiklad k virtuálnímu světu a iluzím dnešní doby.
VYUČUJE SE TAKÉ NA WALDORFSKÝCH ŠKOLÁCH INFORMATIKA?
Předmět „informatika“ je pevnou součástí výuky na waldorfské škole. Vedle práce s počítačem je součástí výuky i schopnost zdravě užívat moderní média. Tento předmět je zařazena do vyučování až ve vyšších ročnících. Smyslem tohoto přístupu je, aby se děti před seznámením s virtuálním světem, důvěrně sblížily se světem přirozeným a se svými sociálními a tvůrčími schopnostmi.
JSOU ŽÁCI NA WALDORFSKÉ ŠKOLE VYUČOVÁNI IDEOLOGICKY ČI NÁBOŽENSKY?
Waldorfští učitelé usilují o výchovu svobodných lidí, nevštěpují jim tedy určitý světový názor. Přestože je waldorfská pedagogika založena na antroposofické antropologii Rudolfa Steinera, není antroposofie předmětem vyučování. Zpravidla ovlivňuje způsob pohledu učitele na žáka. Pedagogové usilují o rozvinutí vloh svých svěřenců do té míry, aby byli v dospělosti schopni vlastní orientace a vlastního úsudku v otázkách myšlenkového zakotvení a víry. Stejně tak samostatného, odpovědného a sociálně pozitivně zaměřeného jednání.
PROČ SE VE WALDORFSKÉ ŠKOLE NEZNÁMKUJE?
Ve waldorfské škole se v České republice známkuje v osmém a devátém ročníku kvůli přijímacímu řízení na střední školy. Do té doby se známky ať už jako motivačního či porovnávacího prostředku nepoužívá. Namísto toho učitelé zpracovávají v pololetí a na konci školního roku do vysvědčení detailní charakteristiku žáka. Ve slovním hodnocení si všímají jeho přístupu k učení, zvládnutí učiva, aktivity a spolupráce se třídou i učitelem. To dává mnohem širší prostor k vyjádření se ke konkrétním pozitivům i problémům ve vyučování.
PROČ MAJÍ ŽÁCI PO DOBU CELÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY STEJNÉHO TŘÍDNÍHO UČITELE?
Děti se mohou zdravě rozvíjet v takovém kolektivu, který se bude vyznačovat stálostí a jistým rytmem. Aby dětem mohl být dospělý v tomto ohledu spolehlivou oporou, doprovází waldorfský třídní učitel svoje žáky podle možností po celou školní docházku. Zpočátku během celé výuky, později ve vybraném epochovém vyučování či při odborných předmětech. Při dlouhodobém kontaktu se učitel se svými žáky velmi dobře seznámí. Lépe tak zohledňuje jejich individualitu a je jim vnímavým průvodcem na cestě k jejich vývoji a na cestě k poznání. Výborně pak funguje i spolupráce učitele s rodiči.
PROČ SE NĚKDY ŘÍKÁ, ŽE WALDORFSKÁ ŠKOLA JE PRO KAŽDÉ DÍTĚ, ALE NE PRO KAŽDÉHO RODIČE?
Rodiče se nadstandardně podílí na chodu a samosprávě školy. Jsou to také oni, kteří třídnímu učiteli pomáhají při přípravě četných doplňkových aktivit vyučování mimo školu, pravidelných slavností, exkurzí, výletů, aby mohl být naplněn poměrně ambiciozně pojatý učební plán. Současně jsou vtažením do života školy motivováni k přenosu některých aspektů výuky a výchovy do rodinného života. Tento „přesah“ a potřeba angažovanosti ve prospěch vzdělávání vlastního dítěte není pro řadu rodičů časově i myšlenkově přijatelná.