Ing. Tereza Hrůzová
třídní učitelka
Motto: „Hledání světa a nalézání sebe.“
Narodila jsem se ve Zlíně a otevřené srdce Moravy jsem přenesla při svých vysokoškolských studiích sem, na studený sever. Po vysokoškolském studiu Netkaných textilií TUL jsem zde v Podještědí zapustila své kořeny. Se svým mužem mám tři dcery, žiji v krásném sto let starém domě s velkou „divokou“ zahradou.
A co tomu, že jsem zakládajícím učitelem waldorfských tříd v Liberci, předcházelo?
Mnoho času v dětství jsem trávila v přírodě – při orientačním běhu a také na zahradě s babičkou a dědou. Ve třetí třídě jsem si poprvé všimla toho, jak je má paní třídní učitelka krásná a zodpovědná – jak velké poslání je učit děti… Na gymnáziu jsem si oblíbila především filosofii a historii. Své hledání smyslu života jsem nakonec nasměrovala na filosofii matematiky. Mimo jiné jsem také toužila něco manuálního se naučit. Proto jsem nakonec zakotvila na 5 let na Textilní fakultě Technické univerzity v Liberci. Jako dobrovolník jsem pomáhala dětem z dětských domovů v Bulharsku. Tam jsme jim s nadací stavěli přírodní hřiště na hraní. Během studií na vysoké škole jsem také vedla kroužek keramiky pro děti s psychickými potížemi. Zajímala jsem se aktivně o jógu i východní filosofické směry. Láska k přírodě mě provázela i nadále.
Poté jsem zažila poměrně velké životní vystřízlivění. Po dva roky jsem pracovala v automobilovém průmyslu jako inženýr kvality. Takto jsem si život opravdu nepředstavovala – finanční zajištění avšak naprosto netvůrčí práce.
Na mateřské dovolené jsem se proto rozhodla doplnit své vzdělání o pedagogické minimum. Při těchto studiích jsem se seznámila s waldorfským pedagogickým směrem. To mě natolik uchvátilo, že jsem se ihned přihlásila na waldorfský seminář. Při studiích se mi otevřel svět hudby aktivně prožívaný i provozovaný, svět akvarelu, svět antroposofie, svět eurytmie. Věděla jsem, že jsem našla své životní poslání. Na tomto základě jsem spoluzaložila v Liberci spolek Wrabec Liberec, který stál u zrodu nynějších waldorfských tříd ZŠ Kaplického. Ještě před otevřením waldorfských tříd v Liberci jsem vedla jeden rok domácího waldorfského vzdělávání ve Světlé pod Ještědem.
Ve wadorfském pojetí vzdělávání shledávám velký smysl. Jsem šťastná, že se waldorfské třídy v Liberci rozrůstají i přes všechny nesnáze, které tento vývoj provázejí. Jsem naplněna vděkem, neboť tuším, že waldorfské třídy v Liberci mají pro svou existenci požehnání. Vím, že je třeba pracovat na proměně sebe samého, a udržovat se v pružném žití. Vím, že je třeba aktivně uchopovat své myšlenky. Velké vnitřní bohatství plné proměn získávám studiem antroposofické literatury a každodenním setkáváním se s dětmi ve waldorfském vyučování. Mými velkými učiteli jsou také rodina a kolegové. K vnitřním proměnám mi napomáhá také intenzivní studium eurytmie, kterému se nyní již druhým rokem věnuji.
V Jiříčkově, 15. listopadu 2020