9. ROČNÍK
V úplných waldorfských školách patří devátá třída k střednímu stupni, v našich podmínkách je završujícím ročníkem základní školy. Tomu také odpovídají učební osnovy – především opakování, procvičování, doplňování a prohlubování probraného učiva – intenzivní příprava na přechod na střední školu.
V období dospívání se probouzí v člověku schopnost abstraktního myšlení, je proto nanejvýš důležité, aby síla myšlení byla neustále živena bohatě vyvinutým životem volním a citovým. Probouzejí se i důležité duševní vlohy – schopnost samostatně rozvíjet individuální zájmy, osobní vkus a snaha po samostatném úsudku v otázkách poznání. Zároveň se projevuje i neustálá pohotovost k napodobování (vliv vrstevníků, společnosti, sdělovacích prostředků a médií), která může v některých případech i ztěžovat rozvíjení a uchování si probouzejících se schopností.
V devátém školním roce stoupá u mladého člověka potřeba být samostatný, hledá a obhajuje si svůj vlastní životní styl, svou individuální cestu životem. Učitel ustupuje (obrazně řečeno) stále více stranou a do popředí odpovídající měrou vystupuje předmět. Žáci se učí pozorovat své vlastní myšlení, naučí se prožít, kdy myslí správně a kdy špatně. Každý musí nalézt pravdu sám.
V přírodovědných oborech (biologie, chemie, fyzika, geologie, matematika, ale i zeměpis apod.) se klade důraz na procvičování schopnosti pozorovat a myslet. V hodinách se rozpráví, diskutuje, jsou-li činěny závěry, musejí být plně prokazatelné. Cílem je „fenomenologicky“ usměrněné vyučování, které raději charakterizuje, než definuje a které žákům umožňuje, alespoň do určitého rozsahu, pochopit a posoudit základy vědeckých oborů (dnes reprezentativních myšlenkových modelů).
V kulturně vědeckých předmětech (dějepis, zeměpis, literatura, dějiny umění atd.) se pomáhá žákům přemáhat osobní sympatie a antipatie a pokouší se jim poskytnout porozumění pro lidský osud, založené na poznání, o němž dříve nevěděli nebo si z něho nic nedělali. Usiluje se o objektivní postoj i ve sféře emocí.
Učení v deváté třídě vyžaduje ve zvýšené míře samostatnou práci na školních sešitech, domácích úkolech a referátech (příprava na styl výuky na středních školách). Žáci vypracovávají závěrečné absolventské práce podle volného individuálního výběru. Někteří si vyberou úkol umělecký nebo rukodělný, jiní zkoumají vědecké formulování otázek, vybudují přírodovědecký řetěz pokusů apod.