8. ROČNÍK
V osmé třídě jsou žáci ve věku 13 – 15 let. Dostávají se do zcela jiného poměru vůči světu. To, co se fyzicky manifestuje jako druhá proměna postavy často enormním růstem, to zahrnuje také velmi citelnou vnitřní proměnu. Podle principů waldorfské pedagogiky se pokoušíme především vzdělat mladého člověka tak, že se vhodným způsobem odhalí to, co je v celém člověku skryto jako vloha, a na druhé straně to, co ho správně staví do světa.
Vedle proměny fyzické a duševní podoby probíhá u dítěte při přechodu k období mladistvosti také duchovní změna vědomí. Ve zvýšené míře se nyní začíná rozvíjet pojmové myšlení, které usiluje o vytváření vztahů mezi jednotlivými jevy, a tím chce z odloučení, z osamělosti sáhnout po nové celistvosti. Nesnažíme se zabývat jen strukturami a výsledky odborné vědy, ale základním prvkem vědecké činnosti: souhrnným myšlením.
V českém jazyce je kromě prohlubování mluvnického a literárního učiva v popředí komunikační a slohová výchova se zaměřením na schopnost získávat, zpracovávat a prezentovat poznatky a informace a reagovat písemně i ústně na dění ve světě kolem nás.
V matematice se objevují vzorce, prohlubuje se algebra a řešení rovnic. V geometrii se procvičují především důkazové úlohy. Opakované a neustálé procvičování popsaných důkazů je školením vůle a rozvíjející se schopnosti úsudku. Perspektivní konstrukce představují spojnici s výukou dějepisu a kreslení, konstrukce zlatého řezu zase umožňuje navázat na nauku o člověku.
Vyučování chemie se zaměřuje na organické přírodní jevy a procesy a na seznámení s nejdůležitějšími organickými látkami. Na počátku i v centru vyučování stojí člověk, v němž se tyto procesy odehrávají. Procesuální stránka organických životních pochodů, tvorby a změny látek vyžaduje myšlení, které respektuje jejich organický, živý charakter.
Ve fyzice se zkoumají základní principy fungování a využití elektřiny a hydrauliky. Stále jde hlavně o prožití fenoménů a vnímání souvislostí. Zabýváme se zejména kvalitativní stránkou jevů, v podobě základních veličin se začínáme seznamovat i s jejich kvantitativní složkou.
V přírodopisu je hlavním tématem biologie člověka a živočichů a výchova ke zdraví. Zabýváme se zejména mechanikou svalů a kostí a fungováním smyslových orgánů.
Zaměření výuky zeměpisu na kulturní jevy obrací pozornost žáků od všedních materiálních zájmů na duševní otázky, na odlišnost cizích národů, a tím je připravuje na vlastní duševní vývoj, který v dospívání nastává. Hlavním tématem je Země jako celek z hlediska přírodopisného a etnografického.
Obsahem výuky dějepisu je vznik industrializace, průmyslová revoluce a člověk jako tvůrce nových sociálních řádů. To jsou témata, která mají mladého člověka stále hlouběji uvádět do světa. Tím, že prostřednictvím kulturních dějin prožívá proměnu světa působením člověka a je přijetím kauzálního pozorování metodicky uváděn do vnějších reálných souvislostí, se může stát občanem tohoto světa.
Mimo výuku epochových předmětů se dále rozvíjí všestranné schopnosti v rámci výtvarné, hudební a tělesné výchovy a pracovních činností. Taktéž se zdokonaluje porozumění a vyjadřování v anglickém a německém jazyce.
Všemi předměty se prolíná téma významných osobností lidských dějin s jejichž životními osudy, postoji a výsledky snažení se žáci seznamují prostřednictvím osobních básniček inspirovaných vybranými osobnostmi, vyprávění na konci hlavního vyučování, zpracovávaných referátů atd.
Velkým celoročním projektem osmé třídy je společné tvoření a příprava divadelního představení završené na divadelním festivalu waldorfských tříd v Písku.
Na závěr školního roku třídu často čeká společné týdenní putování po horách zaměřené na prověření vlastních sil a schopností zvládat různé situace, spolupracovat, postarat se o sebe a také poznávat krásy přírody a v praxi sledovat přírodovědné, zeměpisné a další poznatky.