Desetileté dítě prošlo velkou proměnou a bolestně prožilo, že nemůže být stále chráněno. Jeho nynějším úkolem je učit se, jak vnímat bytost vlastního Já, aby bylo schopné činně působit. Koná první kroky k samostatnosti a okolní svět se stává prostorem pro procvičování nově se probouzející síly. Z radosti z dobývání některé děti zacházejí až za hranice.
Ve vyučování ožívají bytosti severské mytologie. Bohové nechávají povstat svět z těla obra Ymiho a první dvojici lidí tvoří z jasanu a dubu. Děti rády prožijí živoucí původ člověka a světa. Zápas mezi dobrem a zlem je vybojován v Ásgardu, říši bohů. Tvůrci světa, kteří nectí řád, na němž je svět založen, sami sebe odsuzují k zániku. Děti nejprve s opojnou radostí sledují sílu, moc, důvtip a možnosti Ásů, aby posléze s nimi očistně protrpěly jejich ragnarok. Aby prožily, že řád platí i ve chvíli, když se nikdo nedívá.
Důležitou otázkou probouzejícího se Já je dotaz: Kdo jsem? Na tuto otázku hledá odpověď nový předmět čtvrté třídy vlastivěda. Děti se na prahu dějepisu a zeměpisu obracejí ke své vlastní bytosti: pátrají v dějinách rodiny a sestavují rodokmen, hledí na město, v němž žijí, a snaží se vystopovat, podle čeho bylo pojmenováno, co ho utvářelo v minulosti, jaké příběhy se zde odehrály. Teprve až poznají své město, rozhlédnou se po jeho okolí. Sledují krajinu, učí se ji modelovat. Pohled z výšky jim pomůže pochopit, jak vznikly plánky a mapy. Samy se pokusí mapu nakreslit tak, aby druhého dovedla k cíli.
Dalším novým předmětem je přírodověda – nauka o člověku a zvířatech. Děti se nejprve učí nezaujatě pozorovat samy sebe, schopnosti i nedostatečnosti svých smyslů a svého těla. Co prožily u sebe, hledají posléze u zvířat. Nestudují členění zvířat do systémů nebo rozdíly v kostře šelem a hlodavců, ale zažívají bytosti zvířat v jejich přirozeném prostředí především prostřednictvím živého vyprávění učitele, a také plněním svých projektů na téma pozorování domácích mazlíčků.
Úkoly českého jazyka a matematiky kladou stále větší nároky na vůli dětí a jejich bdělost. Malou násobilku střídá násobilka velká a děti pronikají do kapitoly Zlomky. Vyjmenovaná slova je snadné vyjmenovat, ale jejich správné používání vyžaduje důvtip, stejně jako rozčleňování slov do škatulek slovních druhů.
Desetileté děti se zkrátka dokáží postavit k vyučování s radostí dobrodruhů a mají-li prostor, aby zákonitosti světa samy objevovaly, září hráškově zelená třída pohodou.